Co znamená vintage a co je retro?
Vintage je v původním smyslu slova označením z oboru vinařství. Jedná se o pozměněnou podobu francouzského vendage, což znamená "hrozny sbírané během sezóny". Tak jako u vína je dosti podstatné, jaký je ročník, tak i u vintage předmětů je vhodné uvádět, v jaké době vznikly. Ve dvacátém století se výrazně zrychlilo střídání uměleckých stylů, časově se překrývají a hranice mezi nimi jsou neostré. Vznikaly jako reakce na předchozí, nebo z čiré hravosti nepokojných kreativních duší uměleckých velikánů. Cyklicky se tvůrci módy vrací k již pozapomenutým stylům, nachází v nich nové výzvy a tak vznikají jakési neostyly a parafráze.
Obor výtvarných stylů je hodně nepřehledný a netřeba tomu rozumět do houbky, pokud nejste umělecký kritik. Ti co už prožili nadpoloviční část svého života se bezpochyby již setkali s mnoha zvraty v obecném názoru na to, co je pěkné a co nepřijatelné. Co je považováno za kýč a co za kultivovaný design. Jednou jsou to čtverečky, jindy kolečka, pak kudrlinky, jednou barevně pestré, jindy zas málem černobílé, nebo jen bílé či naopak černé. A pokaždé je to něco zrovna jediné moderní a všechno ostatní zastaralé a nepatřičné. Pantone každoročně vyhlašuje, jaké barvy jsou právě ty aktuálně nejlepší a je hned důvod vyměnit celý šatník, předělat web, přemalovat ložnici. Bylo by zajímavé vědět, jakou "uhlíkovou stopu" má móda... když to nyní je tak žhavé téma.
Proč vůbec "staré věci"?
Protože v každé době, ne méně v té dnešní, je část lidí jaksi unavena vší tou modernou a módností, která se každoročně pere o místo na slunci. Mají už plné zuby všech změn k lepšímu, jež jsou jim stále slibovány. Už je neoslňuje tolik pokrok a výroky jak bude lépe. Zítra. Možná pozítří, když pro to něco uděláme a budeme mít trpělivost. Napadne je, zda už lépe nebylo. Zda svět našich rodičů nebyl harmoničtější než náš a zda jeiich rodiče na tom nebyli ještě lépe. Možná si i vzpomenou na chutě, barvy, písně a vůně, které je vážou k bezstarostnému dětství, kdy všechno bylo nějak jednodušší. Minulost vždycky byla spojena s oázou sladké nostalgie. Jo, za našich mladých let... bejvávalo, bejvávalo dobře...
Jelikož do minulosti se nelze vrátit jinak než ve vzpomínkách a vzpomínky jsou vždy poněkud útržkovité, chceme si tu útěšnou dobu našeho mládí připomenout a možná, možná i tak trochu zpomalit osudové hodiny, které příliš nahlas a stále rychleji tikají.
Nemusí to ovšem být jen sentimentální náruč vzpomínek na zašlé časy, ale čirá módnost. Jistě - móda má mnoho tváří ráda se dívá zpátky. Retro zrovna frčí a vzít si na diskotéku sukni po babičce může být docela cool (jsou vlastně ještě dnes diskotéky?). Kombinace moderního minimalistického interéru s parádním starodávným křeslem (navíc pohodlným) je super trendy. Surrealistická koláž na téma starých mistrů poukáže na vytříbený vkus. A kdo by se nechtěl svézt v replice automobilového veterána s motorem vyhovujícím dnešní emisní normě. Retro design má své kouzlo. Nepochybně.
Přetrvávající hodnoty
Je tu další důvod, proč nás mohou a měly by zajímat staré věci. Pod tlakem všech halasných a pohodlných novinek se totiž snadno zapomene, že naši předkové nebyli hlupáci jen proto, že by je mátly ikonky na smartphone. Výsledky jejich usilování byly neméně kreativní a neméně odvážné. Úcta k umu a poctivosti jejich práce, obdiv nad krásou a nápaditostí starých řemesel, respekt k houževnatosti s jakou se potýkali s podobnými problémy, jakým čelíme dnes - to je sakra důvod věnovat jim pozornost. Není přitom úplně podstatné, zda si doma hýčkáme staré "vintage" hodiny a nebo vyrábíme nové "retro" hodiny napodobující původní hodinářskou magii (obrazně řečeno). Obojí má své opodstatnění. Poctivé "retro" věci mohou být stejně hodnotné jako pravé "vintage" - připomínají nám, že historie by neměla být zapomenuta. Bez věcí, které by ji připomínaly, by se to snadno mohlo přihodit.
Naši potomci to budou mít trochu složitější. Které věcí dnešních dnů zůstanou hodny a schopny zachování i po padesáti letech? Svým dětem mohu ještě předat stále funkční hodinky Prim po mém tatínkovi, ale s mým novým časoměrným mobilem si mohou tak nanejvýš podložit nohu stolu.
Láska a úcta ke starým věcem má obrovský význam. Nebýt sběratelů všeho druhu, byla by stopa minulosti zaváta pískem současnosti příliš rychle. To, že mladí lidé málo rozumí svým rodičům a už vůbec by nechápali, jak žili jejich prarodiče, je normální a snad i v pořádku. Pokud by ale byli ochuzeni o možnost se o životě před jejich vlastním něco dozvědět, až dostanou rozum, byla by to tragédie. Tak jako je smutný život v geografické izolaci, tak je defektní ztratit povědomí o časové kontinuitě. Jen vědomí toho, že cokoli lze dělat různě a vnímat z různých pohledů, nám poskytuje svobodu v rozhodování, co je správné a co ne. Kulturní izolace směřuje k totalitní uniformitě myšlení. Zpřetrháním vazeb na minulost, vazeb k vlastním kořenům, by se snadno mohlo stát, že děti našich dětí už nebudou mít dostatek informací, aby si mohly tvořit vlastní nezávislý názor. Ne, rozhodně to nemá bý politická agitka, snad ani postesknutí, ale jen potvrzení, že vintage a retro má své důstojné místo na slunci.
To ovšem neznamená, že všechno co je staré, je automaticky kvalitní. Šunty se vyrábí dnes stejně jako dříve. Jen dnes je výroba věcí s krátkou životností více záměrná a doprovázená sugestivnější reklamou. Rychlá spotřeba je dnes obchodní strategií a jak tušíme, i cestou do odpadkového pekla.
Pokud tedy část tohoto webu je členěna podle výtvarných stylů, pak je to jen proto, abyste snáze našli to, co je vašemu srdci nejbližší. Na tom jediném totiž záleží. Jako ve všem ostatním, tak i v názoru na estetiku jste sami sobě rozhodující autoritou.
